Charakteristika oboru

Přeměna krajiny a jejích funkcí se stává mimořádně závažným problémem současnosti, problémem složitě měřítkově strukturovaným. Základním cílem studijního programu je příprava specialistů schopných propojovat poznatky různých geografických disciplín a naplňovat integrační roli založenou na znalostech vývoje interakce mezi přírodou a společností a procesu poznávání této interakce (vývoje geografického myšlení v Česku a v mezinárodním kontextu). Absolvent by měl zvládnout také transformaci vědeckých poznatků geografie a navazujících oborů z hlediska potřeb vzdělávání, neboť účinná realizace zásad ochrany a tvorby krajiny (resp. šířeji životního prostředí) vyžaduje nejen dostatečnou odbornou přípravu, ale i vzděláváním zajištěnou environmentální etiku a filosofii. Přežívající způsob tvorby vzdělávacích materiálů (pedagogických dokumentů, kurikul, učebnic, atlasů atd.) je v nových společenských podmínkách dlouhodobě neúnosný (nový typ informačních zdrojů, změny pojetí vzdělávání ve smyslu rozvoje osobnosti a celoživotního vzdělávání, přírodních a sociálních rizik, řešení kvalitativně nových problémů environmentální povahy, multikulturních problémů integrace Evropy a globalizace světa atd.). Závažným důvodem pro vytvoření doktorského studia tohoto zaměření je i potřeba přestavby obsahu a forem vysokoškolského studia učitelství (a do jisté míry i výchovy geografů specialistů) na většině fakult v Česku.
Obecné otázky geografie jako program doktorského studia představuje snahu o nalezení styčných/průřezových témat, která propojují dosavadní programy doktorského studia. Prudký rozvoj geografických oborů v posledním půlstoletí vedl totiž k jejich mimořádné diferenciaci, přičemž společný jmenovatel jednotlivých oborů byl oslaben. Posílení vzájemných vazeb mezi jednotlivými obory geografie představuje důležitý úkol jak pro další vývoj geografie jako vědy, tak pro uspokojování aktuálních potřeb společnosti. Souvisí to se skutečností, že současná krajina jako objekt geografického studia doznává zásadních změn jak na úrovni lokální a regionální, tak na úrovni státní, kontinentální a globální. Avšak její studium je převážně realizováno specializovanými disciplínami. Propojení rozdílných aspektů klíčových otázek výzkumu interakce přírody a společnosti a posílení holistických přístupů při řešení problémů se proto stává naléhavě potřebné. Tyto klíčové problémy by měly být nejen studovány, ale též zastoupeny ve vzdělávacím procesu jako jeho integrující součást. Právě geografie (zeměpis) na základních a středních školách (i v řadě negeografických programů vysokých škol) by měla sehrát odpovídající integrující a zastřešující úlohu. Nepochopení tohoto integračního potenciálu geografie tvůrci kurikulární reformy českého školství a tradiční dělení věd/předmětů/disciplin na společenské a přírodní lze přičítat i dlouhodobé absenci podobně komplexně koncipovaného doktorského studijního programu v prostředí českého vysokého školství. Cílem předkládaného doktorského studia je náprava tohoto stavu. Geografie je interdisciplinárním oborem s výrazným, byť ne vždy využívaným potenciálem k multidisciplinární spolupráci.
Předkládaný návrh je zaměřen na tři tématické linie (okruhy) integrujícího charakteru v geografickém výzkumu, přičemž se předpokládá, že jeden z nich bude stěžejním zaměřením výzkumného úsilí doktoranda. Dva zbývající pak studentovi doktorského studia umožní být v obecné, integrující problematice geografických oborů pevněji zakotven.

Nabídka přednášek, kurzů a seminářů, organizace studia

1. V I.ročníku PGS je povinné absolvování obecného kolokvia z geografie. To je zaměřeno na přehled a pochopení základních trendů výzkumu v různých disciplinách geografie formou semináře a diskusí s předními představiteli jednotlivých disciplin.
2. Pro absolventy jiných oborů nebo VŠ jsou předepsány některé přednášky magisterského studia některého z geografických magisterských programů.
3. Podle zaměření doktorské práce mohou být školitelem specifikovány další přednášky - např. na jiných fakultách nebo VŠ, v jiných PGS kurzech apod.
4. Obvykle je doktorandům zajištěn i zahraniční studijní pobyt a s ním spojené absolvování některých přednášek a dalších aktivit v zahraničí.
5. Vlastní studium je založeno na individuální práci tutora se studentem, zpravidla v zaměření na některý z řešených výzkumných projektů.
6. Student podává v každém semestru minimálně jednou podrobnou informaci o vykonané práci před oborovou radou (resp. odborném semináři), po dvou letech skládá ze zvoleného zaměření jednu z dílčích zkoušek.
7. Další dvě zkoušky jsou realizovány ve vazbě na zvolené téma na základě plánu předloženého studentem a tutorem a schváleného oborovou radou.

Výzkumná témata řešená na pracovišti

• Vývoj paradigmat a geografického myšlení v Česku a zahraničí. Aplikace v jednotlivých oborech geografie.
• Analýza geografického myšlení na příkladě vybraných osobností oboru
• Jednotlivé „školy“ v geografii a jejich vliv na rozvoj oboru.
• Stav, vývoj a perspektivy interakce příroda-společnost v konkrétním území na různé hierarchické úrovni (lokalita, mikroregion, region kontinent, svět)
• Možnosti hodnocení krajinných změn (využití krajiny) v jednotlivých zemích.
• Funkce krajiny, jejich změny a dopad na strukturu ploch.
• Aplikace různých konceptů (driving forces, DPSIR, ekologická stopa aj.) ve výzkumu krajiny v Česku a zahraničí.
• Současná přestavba vzdělávacího systému Česka (problémy, souvislosti).
• Rámcový vzdělávací program a jeho kritické hodnocení.
• Problémy tvorby školního vzdělávacího programu základní a střední školy z pohledu geografa.
• Specifikace požadavků společnosti na vzdělávání v 21. století – odraz v geografii.
• Problematika evaluace žáka a práce učitele na různém stupni vzdělávání.
• Problematika transformace vědeckých poznatků do vzdělávání.
• Vzdělávání jako celoživotní proces: aplikace v geografii.
• Formy vzdělávání a problémy jejich aplikace s ohledem na věk účastníka vzdělávacího procesu.

Požadavky oborové rady na publikační činnost doktorandů

1) Povinné publikace před obhajobou dizertační práce (plní každý doktorand):

Do obhajoby dizertační práce (bez rozdílu její formy) doktorand publikuje minimálně 2 odborné články v recenzovaném vědeckém časopise, přičemž minimálně 1 článek je publikován v časopise s IF a 1 článek může být nahrazen kapitolou v odborné recenzované knize. Výjimečně (např. vzhledem k tematickému zaměření dizertace) může oborová rada uznat nahrazení článku v časopise s IF dvěma články v časopisech evidovaných v databázi WoS/Scopus. V případě, že publikace dosud nevyšla, doktorand předkládá potvrzení redakce o přijetí publikace do tisku. Akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci katedry a číslo výzkumného projektu.

2) Počet publikací v případě odevzdání dizertační práce jako monotematického souboru publikací:

Minimální počet jsou 4 odborné příspěvky v recenzovaném vědeckém časopise, nebo kapitoly v recenzovaných odborných knihách. Dané publikace musí tvořit určitý logický, tematicky ucelený, celek, musí být uvedeny první a uzavřeny závěrečnou kapitolou. Úvodní text dizertace musí mít charakter zásadního pojednání, které vystihuje podstatu (jádro) badatelského úsilí doktoranda. V závěrečné kapitole doktorand diskutuje klíčové závěry výzkumu a možností jeho dalšího směřování (specifikuje těžiště dalšího výzkumu). Počet článků zařazených v příloze dizertace není klíčový, podstatná je jejich kvalita a logické uspořádání souboru publikací prokazující kvality doktoranda.

V případě kolektivních prací musí být specifikován autorský podíl doktoranda. Autorský podíl specifikuje první autor, vedoucí týmu, příp. školitel. Alespoň jedna z publikací musí být doktorandem publikována samostatně (autorství 100 %) a u alespoň jedné publikace doktorand musí být uveden jako první autor. Akceptují se pouze publikace, které uvádějí afiliaci katedry a číslo výzkumného projektu.

Bližší informace pro doktorandy...

Oborová rada