• Informace na stránkách oborové rady

Doktorské studium probíhá prezenční nebo kombinovanou formou podle individuálního studijního plánu a je zakončeno obhajobou disertační práce. Prezenční doktorské studium je čtyřleté, zatímco v kombinované formě musí být ukončeno nejpozději do osmi let.

Studijní plán doktorského studia

Ve studijním plánu musí student složit nejméně dvě zkoušky z odborných předmětů na úrovni magisterského nebo vyššího stupně. Studijní plán si doktorandi sestavují společně se školitelem z nabídky geologických ústavů, Ústavu aplikací matematiky a výpočetní techniky, příp. dalších sekcí Přírodovědecké fakulty nebo jiných fakult či vysokých škol. Do studijního plánu je možné navrhnout krátké kurzy pořádané u nás i v zahraničí. Jazyková zkouška není vyžadována od studentů začínajících v akademickém roce 2010/11, ale studijní plán může být o jazykovou zkoušku rozšířen na doporučení školitele nebo oborové rady. Nedílnou součástí studia je i účast na ústavních a sekčních seminářích a podobných vědeckých aktivitách fakulty.

Oborová rada organizuje každoročně oborové dny doktorského studia, kde student prezentuje své průběžné výsledky na disertační práci v anglickém jazyce.

Požadavky k předložení disertační práce

Disertační práce představuje vědecké pojednání, kterým student prokazuje svoji schopnost samostatně a uceleně vědecky pracovat a uchází se o doktorský titul Ph.D. Disertační práce může mít formu monografie (klasický formát) nebo souboru navazujících vědeckých prací (kumulativní formát).

Disertace v klasickém formátu představuje monografický rukopis, který obsahuje úvod do tématu, kritický přehled dosavadních poznatků, stanovení výzkumných otázek, přehled použitých metod, výsledky a jejich diskusi, shrnutí a zhodnocení vědeckého přínosu. Součástí nebo přílohou monografické disertace musí být nejméně jeden článek uveřejněný nebo přijatý do tisku v impaktovaném časopise (uvedeném v databázi ISI Web of Science), který se úzce váže k tématu disertace a doktorand je jeho první autor.

Disertace v kumulativním formátu obsahuje úvodní pojednání, které doprovází vědecké publikace. Úvodní pojednání obsahuje úvod a kritické zhodnocení vědeckého problému, definici výzkumných otázek, způsob jejich řešení a shrnutí hlavních výsledků, které byly dosaženy v jednotlivých publikacích a jejich vzájemné souvislosti. Kumulativní disertace musí obsahovat: (a) nejméně tři publikace (publikované nebo přijaté do tisku), z toho alespoň jedna v impaktovaném časopise u studentů, kteří zahájili studium před akademickým rokem 2010/11, (b) u uchazečů, kteří zahájili studium v roce 2010/11 a později nejméně tři články v impaktovaných časopisech, z toho alespoň dva publikované nebo přijaté do tisku, ostatní mohou být rukopisy v recenzním řízení a doktorand musí být prvním autorem alespoň na dvou z nich. Všechny články musí souviset s tématem disertační práce.

Doplňující informace k formálním náležitostem disertační práce a její úpravě jsou uvedeny na webové stránce: http://www.natur.cuni.cz/faculty/studium/agenda-phd/formulare v položkách: (1) Žádost o obhajobu a doklady potřebné k odevzdání DP, (2) Žádost o obhajobu - příloha 1: titulní list práce a (3) Žádost o obhajobu - příloha 2: uspořádání autoreferátu.

Výzkumná témata řešená na vybraných pracovištích geologické sekce

 
ÚSTAV GEOLOGIE A PALEONTOLOGIE
Geologická část pracoviště se specializuje na studium endogenních a exogenních procesů v různých geotektonických prostředích na příkladu vybraných geologických jednotek Českého masívu a v zahraničí. Pozornost je též věnována svrchnopaleozoickým terestrickým ekosystémům. Současné výzkumy se zaměřují především na geodynamický vývoj aktivních kontinentálních okrajů a kolizních orogénů a na mechanismy transportu magmatu v kůře a jeho interakce s okolními horninami či procesy v magmatických krbech. Ke studiu se využívá celé škály strukturních, geochemických a geofyzikálních metod (např. izotopové analýzy či anizotropie magnetické susceptibility). Studium sedimentárních systémů se zaměřuje převážně na stanovení genetických stratigrafických konceptů svrchnopaleozoických a terciérních pánví Českého masívu. Po metodické stránce v sobě integruje širokou škálu přístupů sedimentologických, sedimentárně geologických, uhelně petrologických, geochemických, spektroskopických a cyklostratigrafických s cílem porozumět klimatickým a tektonickým procesům zapsaným v sedimentárním záznamu. Navazující studie se věnují integraci sedimentologických a paleontologických přístupů s cílem analýzy vzniku fosilního záznamu jako základ pro paleoekologické rekonstrukce a jejich vývoji v čase. Pracoviště disponuje moderně vybavenou laboratoří magnetismu hornin, optickým polarizačním mikroskopem i laboratoří dálkového průzkumu Země a GIS.

Paleontologie jako interdisciplinární obor spojující nauky o neživé a živé přírodě vychází ze studia fosílií. Jejím základním úkolem je sice popsat a systematicky zařadit nálezy zkamenělin, ovšem v současnosti je daleko významnější vyčíst z fosílií údaje o evoluci, ekologii či chování a tyto poznatky přenést do paleobiologických, stratigrafických a paleogeografických aplikací. K tomu je standardně využívána moderní technika a metodika, jakou je např. elektronová mikroskopie, izotopové analýzy, metody k izolaci a preparaci fosílií apod. Hlavní část materiálu pochází z různých sedimentárních i mírně metamorfovaných jednotek Českého masívu, probíhá ale i zpracování materiálu z jiných oblastí, a to i tak vzdálených jakými jsou Austrálie nebo Antarktida. Vzhledem k současnému personálnímu obsazení jsou studovány fosílie v širokém rozsahu od prekambria do kvartéru. Hlavní oblastmi činnosti jsou ale mořské starší paleozoikum, terestrické paleozoikum mladší, křída a terciér. Rovněž je zastoupeno studium mikro- a makrofosílií, rostlin, bezobratlých živočichů i obratlovců. Náležitá pozornost je věnována terénnímu výzkumu, sběru a dokumentaci jako základnímu prostředku pro získání vědecky hodnotných údajů s maximálním informačním přínosem. Významnými aplikacemi jsou zpřesnění stratigrafické stupnice, mapování biodiverzity a její dynamika v minulosti, komplexní obraz ekosystémů, výjimečné pohledy na evoluci prostřednictvím tafonomických oken apod. Úzce spolupracujeme s dalšími geologickými i biologickými obory v Čechách i v zahraničí. Řada výzkumu se odehrává na základě mezinárodní spolupráce.

 
ÚSTAV GEOCHEMIE, MINERALOGIE A NEROSTNÝCH ZDROJŮ
Geochemická část pracoviště se zabývá především fyzikálně-chemickými aspekty geologických procesů a antropogenních činností a následným modelováním těchto procesů. Ke studiu využíváme moderních metod chemické "in situ" analýzy včetně stanovení stabilních i nestabilních izotopů, fyzikálních metod a matematicko-statistického zpracování. Tyto přístupy aplikujeme v oboru geochemie zejména na vysoce metamorfované horniny nejstarších jednotek Českého masivu. Relativně novější mezioborovou disciplínou, která integruje poznatky základních geologických disciplín, aplikované a analytické chemie, environmentální mineralogie, biologie aj., je environmentální geochemie. Na našem pracovišti se zabýváme zejména popisem termodynamických a kinetických parametrů různých procesů, které probíhají na rozhraní geosfér. Hlavní směry našeho výzkumu vedou do kontaminovaných oblastí způsobené těžbou a hutním průmyslem nebo do různých minerálních odpadů, kde pomocí moderních převážně chemických a mineralogických metod zjišťujeme mechanismy vazby anorganických kontaminantů a charakterizujeme jednotlivé děje ovlivňující jejich chování v systémech pedosféry, hydrosféry a biosféry. Tyto znalosti jsou nezbytné pro plánování ochrany jednotlivých geosfér, respektive optimalizaci úložišť toxických odpadů. Dalším směrem je oblast geochemie extrémních prostředí a analytické exobiologie, kde se snažíme přispívat k dalšímu mezioborovému prolínání. Řada výzkumů se odehrává na základě mezinárodní spolupráce v cizích zemích.

Mineralogie a krystalografie studuje minerální fáze, jejich krystalochemii, vlastnosti a postavení v minerálních paragenezích. Důraz klade na kvantitativní metody studia minerálních fází, které jsou dostupné na pracovišti: kvantitativní metody odrazové mikroskopie, kvantitativní fázová rentgenometrická analýza, metody práškové a monokrystalické difrakce, chemické složení jednotlivých fází "in situ". Zkoumá polymorfii, polytypii a OD struktury v závislosti na genetických podmínkách. Krystalografii směřuje do oblasti strukturní krystalografie na upřesňování krystalových struktur. Mezi hlavní oblasti zájmu pracoviště patří genetická mineralogie zejména radioaktivních nebo vzácných skupin minerálů a strukturní krystalografie. Novým oborem je environmentální mineralogie, která se zabývá studiem pevných fází kontaminantů v minerálních odpadech a životním prostředí.

Ložisková geologie se zabývá studiem geologických procesů vedoucích ke koncentraci užitkových a potenciálně užitkových složek v zemské kůře. Pro sestavování modelů vzniku jednotlivých typů ložisek nerostných surovin používá poznatků a metod ostatních geologických disciplin zvl. pak metod geochemických (stabilní izotopy, fluidní inkluze, aj.) a strukturní analýzy. Důraz je kladen na metalogenezi variské Evropy a procesy vedoucí ke vzniku ložisek zlata a procesy zvětrávací ve vztahu k ložiskům nerudních surovin.

 
ÚSTAV PETROLOGIE A STRUKTURNÍ GEOLOGIE
Cílem studia a výzkumu v oblasti petrologie je vznik magmatických a metamorfovaných hornin, a jejich význam při rekonstrukci geodynamických pochodů. Současné vědecké aktivity se soustřeďují na stáří, stavbu a vmístění středočeského a moldanubického batolitu, a vícefázovou intruzivní historii a texturní vývoj smrčinského, krušnohorského a středočeského batolitu. Mezi hlavní výzkumné metody patří geochemické a izotopové studium, geochronologické datování, výzkum magmatických staveb s pomocí makroskopických indikátorů a anizotropie magnetické susceptibility, a kvantifikace magmatických textur spojená s interpretací krystalizační dynamiky. Náplní výzkumu metamorfovaných hornin je rekonstrukce teplotně tlakových podmínek, vztahu metamorfózy a deformace, a jejich záznam v mikrostrukturách hornin. Tyto přístupy jsou aplikovány na granulitech, eklogitech a plášťových ultramafititech v Českém masívu, Východních Alpách a Středním Východě. Terénní a laboratorní studium magmatitů a metamorfitů prostřednictvím optické, elektronové a difrakční mikroskopie doplňuje experimentální výzkum a termodynamické a kinetické modelování, které zaměřujeme na fázové rovnováhy mezi minerály, silikátovými taveninami a fluidní fází v zemské kůře a plášti, a jejich význam pro látkové toky v nitru Země.

Strukturní geologie se zabývá studiem geometrie, kinematiky a dynamiky deformačních procesů v přírodních materiálech v celé škále měřítek od mikrostruktur až po orogenní architekturu. Hlavní motivací studia a výzkumu v oboru strukturní geologie a tektoniky je snaha o pochopení deformačních procesů v litosféře a následné rekonstrukci jejich historie v geologickém čase a prostoru. Využíváme především terénních prací, reologických studií, teoretické analýzy nebo numerického modelování. Mezi hlavní vědecké aktivity našeho výzkumného týmu patří studium mechanismů spodně korového toku a jeho termální a mechanické implikace pro vývoj infrastruktury kontinentálních orogenních zón, a následné vazby na chování suprastruktury, které aplikujeme ve středoevropských variscidách a Západních Karpatech. Výzkum v oboru strukturní geologie vychází z úzké spolupráce s týmy metamorfní a magmatické petrologie našeho ústavu, která představuje unikátní interdisciplinaritu.

Příklad nabídky kurzů vhodných pro doktorské studium z nabídek ústavů

ÚSTAV GEOLOGIE A PALEONTOLOGIE
Historická a statigrafická geologie II
GIS a DPZ v geologii (Martínek, Lexa)
Petrologie sedimentárních hornin (Martínek)
Principy a metody stratigrafického výzkumu (Štorch)
Petrologie a technologie uhlí (Opluštil, Sýkorová)
Paleoklimatologie (Laurin)
Příčiny a následky klimatických jevů v kvartéru (Kadlec)
Těžké minerály (Táborský)
Zoopaleontologie bezobratlých se zaměřením na studovanou skupinu (Marek)
Paleoekologie rostlin se zaměřením na studovanou skupinu (Kvaček)
Paleoekologie živočišstva se zaměřením na studovanou skupinu (Marek, Fatka, Kraft, Košťák)
Mikrozoopaleontologie se zaměřením na studovanou skupinu (Holcová)
Mikrobiostratigrafie (Holcová)
Paleoekologie fosilních obratlovců se zaměřením na studovanou skupinu (Fejfar, Mazuch)
Mikropaleobotanika se zaměřením na studovanou skupinu (Fatka)
Vybrané kapitoly z paleobotaniky (Fatka, Břízová, Sakala)
Kutikulární analýza (Kvaček)
Srovnávací anatomie a osteologie obratlovců (Mazuch)
Statistické metody v paleontologii (Holcová)
Paleobiogeografie (Fatka, Holcová)
Vývoj krytosemenných rostlin (Kvaček)
Evoluce obratlovců (Mazuch, Přikryl)
Evoluce paleozoických spór (Bek)
Fosilní stopy a ichnostavba sedimentů (Mikuláš)

ÚSTAV GEOCHEMIE, MINERALOGIE A NEROSTNÝCH ZDROJŮ
Supergenní minerály (Sejkora)
Pokročilé metody zpracování difrakčních dat (Skála)
Impaktové kráterování a šoková metamorfóza (Skála)
Meteority, jejich původ a složení (Skála)
Aplikovaná mineralogie ve forenzní oblasti (Kotrlý)
Metody analýzy pevných látek (Matys Grygar)
Geochemie endogenních procesů (Ackerman)
Organická geochemie I a II (Jehlička)
Geochemie stabilních izotopů (Zachariáš)
Geochemie vody (Ettler)
Radioanalytické metody (Řanda, Matolín)
Těžba a životní prostředí (Drahota)
Aplikace instrumentální analýzy v geologii (Strnad)
Typy a modely ložisek rud (Zachariáš)
Jílová hmota v geologických procesech (Hradil)
Geologie a technologie nerudních surovin (Přikryl)
Základy hornictví a geologického průzkumu (Goliáš)
Fosilní paliva a netradiční energetické zdroje (Opluštil)

ÚSTAV PETROLOGIE A STRUKTURNÍ GEOLOGIE
Magmatické procesy (Holub)
Izotopová geochemie - geochronologie (Janoušek, Košler)
Metamorfóza orogenních zón (Faryad)
Petrofyzika pro geology (Chlupáčová)
Fázové rovnováhy magmatických a hydrotermálních pochodů (Dolejš, Štemprok)
Vysokoteplotní geologické procesy (Dolejš)
Vulkanologie (J. Lexa)
Magnetická anizotropie (Hrouda)
Strukturní geologie II (Lexa)
Aplikovaná strukturní geologie (Lexa)
Geotektonika a dynamika litosférických procesů (Jeřábek)
Mikrotektonika (Jeřábek)

Oborová rada