• Informace na stránkách oborové rady

Charakteristika oboru

Obor botanika zahrnuje botanické disciplíny včetně disciplín mykologických. V rámci oboru se studenti zpravidla zaměřují na (i) bezcévné rostliny včetně hub a houbových organismů (algologie, mykologie, lichenologie, bryologie) z hlediska taxonomického, fytogeografického i ekologického, (ii) na biosystematiku/experimentální taxonomii, fylogenetiku a fytogeografii cévnatých rostlin, a (iii) na ekologii rostlin, geobotaniku a krajinnou ekologii včetně paleoekologie. Při studiu se klade důraz na zvládnutí moderních metodických postupů, na schopnost analýzy a syntézy dat a na účast na vědeckém životě disciplíny včetně schopnosti presentace vlastních výsledků. Jádrem studia je práce na doktorské práci. Bližší informace o studiu jsou na www stránkách doktorského studia botaniky (http://botany.natur.cuni.cz/cs/vyuka/doktorsky-stupen/).

Nabídka přednášek, kurzů a seminářů

Oborová rada pravidelně organizuje speciální přednášky pro postgraduální studium, zpravidla v turnusové formě. Tyto přednášky jsou často přednášeny zvanými přednášejícími ze zahraničí; jejich aktuální přehled je na www stránkách doktorského studia botaniky (http://botany.natur.cuni.cz/cs/vyuka/doktorsky-stupen/). Další kurzy lze vybírat (se souhlasem oborové rady) z přednášek magisterského studia. Studenti mají možnost si volit i další přednášky rovněž i z ostatních oborů přírodních věd podle zaměření práce (ekologie, genetika, rostlinná fyziologie, geologie a geografie).

Příklady tematických okruhů disertačních prací

Okruh Houby a bezcévné rostliny
Fylogenetika a evoluční historie zelených řas
Prostorová struktura a ekologie druhového složení sinic a řas ve sladkovodních mokřadech
Konfokální mikroskopie a 3-D rekonstrukce chloroplastů a vztah jejich ontogeneze k evoluční historii a ekologii
Geometrická morfometrika řasových struktur jako nástroj v ekologii a systematice
Biogeografie a ekologická dynamika chrysomonád ve fytoplanktonu
Molekulární charakterizace aerofytických řasových společenstev a
Molekulární charakterizace lišejníkových fotobiontů třídy Trebouxiophyceae a jejich vztah k ekologii houbového partnera
Bioindikace znečištění ovzduší s využitím druhového složení epixylických a epilithických lišejníků
Populační ekologie invazních a vzácných druhů mechorostů
Ekologie společenstev mechorostů v rašeliništních mokřadech
Taxonomie a fylogeneze askomycetů (zvl. mitosporní rody se vztahy k Eurotiales, Hypocreales)
Biodiverzita a ekologie mikroskopických hub extrémních stanovišť
Asociace endofytických hub, dřevin a hmyzu
Fylogenetické vztahy mezi vybranými druhy parazitických hub (Uredinales, Ustilaginales) – molekulární charakteristika
Vztahy vybraných společentev saprotrofních askomycetů a společenstev cévnatých rostlin příslušných biotopů: pokus o využití "klasických" geobotanických přístupů pro interdisciplinárním bádání.

Okruh Cévnaté rostliny
Evoluční dynamika diploidně-polyploidních komplexů rostlin
Reprodukční systémy a jejich vliv na genetickou a morfologickou variabilitu
Procesy v sympatrických populacích více cytotypů
Velikost genomu a jeho význam jako taxonomický a ekologický marker
Interakce cytotypů s dalšími trofickými úrovněmi (mykorhizy, opylovači, paraziti)
Morfometrické studie, vč. geometrické morfometriky
Fylogeografické studie
Genetická variabilita a její využití v taxonomii a ochraně genofondu
Biosystematické studie vybraných skupin rostlin ve střední Evropě

Okruh Ekologie rostlin
Struktura, klasifikace a dynamika moderní vegetace
Změny vegetace v historické době
Dynamika ekosystémů v záplavových zónách řek
Populační biologie druhů a její role pro přežití druhů v krajině
Genetická variabilita rostlin ve vztahu k ekologii
Mechanismy podmiňující druhovou bohatost rostlinných společenstev
Vztahy mezi rostlinami a živočichy, a dalšími skupinami organismů
Paleoekologie a archeobotanika středoevropské krajiny
Populační biologie vzácných a mizejících druhů naší květeny
Ekologie invasních druhů rostlin
Kolonizace a sukcese na nově vzniklých stanovištích

Požadavky oborové rady na publikační činnost doktorandů

1) povinné publikace před odevzdáním disertační práce (klasická forma disertace)- specifikovat

2) počet publikací (v případě odevzdání monotematického souboru publikací k obhajobě) a případné další požadavky na tyto publikace (např. typ časopisu)
Očekávanou formou disertační práce v oboru botanika je anglicky psaný rukopis, skládající se ze 3 nebo více tématicky souvisejících článků (publikovaných, přijatých do tisku nebo podaných do tisku), opatřený širším jednotícím úvodem do problematiky a závěrem. Nejméně jeden z těchto článků musí být publikovaný nebo přijatý do tisku v mezinárodně uznávaném vědeckém časopise (tím se zpravidla rozumí časopis s impakt faktorem definovaným ISI). Přijetí do tisku je třeba věrohodným způsobem doložit.

Oborová rada