níže uvádíme nejdůležitější kontakty:

Vedoucí ekonomického oddělení:

Ing. Karel Trla
číslo dveří – 315
telefon – 1140

Vedoucí finanční účtárny:

Jarmila Müllerová
číslo dveří – 313
telefon – 1141

Rozpočty projektů V+V:

Lenka Chalupová / Vlasta Ledecká
číslo dveří – 317
telefon – 1143

Evidence majetku:

Dana Broulíková
číslo dveří – 319
telefon – 1145

Zahraniční platby, platby kartou:

Drahomíra Seemannová – tel. 1147
Ivona Brožovská – tel. 1135
číslo dveří – 306

Doplňková činnost:

Dagmar Macuroská
číslo dveří – 304
telefon – 1144

Ekonomické oddělení

V rámci mezinárodního Dne fascinace rostlinami proběhne od 14. do 27. května řada populárně vědeckých akcí, jež vyvrcholí v pátek 18. a v sobotu 19. května i v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Na Slupi 16, Praha 2, bohatým interaktivním programem, připraveným pro jeho návštěvníky předními vědci z přírodovědecké fakulty.

_{Fagopyrum esculentum - nažky, fotografie ze soutěže Věda je krásná      Autor: Viktor Sýkora}

Návštěvníci Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK si obarví svoji květinu a budou pozorovat,  kudy  v ní proudí voda, budou sledovat zajímavé řasy pod mikroskopem, proniknou do tajů práce s rostlinnými chromozomy a DNA a zkusí si sami izolovat DNA, podívají se na svítící gely nebo změří velikost genomu své oblíbené rostliny na průtokovém cytometru.

_{Rumex scutatus – nažka s krovkami, fotografie ze soutěže Věda je krásná       Autor: Viktor Sýkora}

Jedinečná zákoutí fascinujícího světa rostlin budou moci návštěvníci Botanické zahrady PřF UK prozkoumat díky tomuto pestrému programu:

Pátek 18.5.2012 a sobota 19.5. od 10:00 do 18:00

• Voda v rostlinách: Kudy v rostlinách proudí voda? Z bílé květiny se stane květina barevná.  Mikroskopický pohled na čerstvé řezy obarvenými stonky.
• Adéla ještě nevečeřela. Masožravé rostliny - rafinované pasti nelítostných lovců.
• Krása rostlinných struktur.  Rostliny pod mikroskopem. Pozorování dočasných a trvalých preparátů.
• Výlet k počátkům fyziologie rostlin.  Kde vznikla rostlinná fyziologie? Rekonstrukce pokusů Julia Sachse - zakladatele fyziologie rostlin a širší náhled do tehdejší doby a vědy.
• Řasy jsou také rostliny. Skrytá krása těchto rostlin pod mikroskopem.
• Dveře rostlinných laboratoří dokořán.  Jak vědci zkoumají genetickou informaci rostlin? Izolace DNA a měření genomu oblíbených rostlin na průtokovém cytometru.
• Rostlinné hrátky. Hravá interaktivní výstava o biologii rostlin. Odhalování tajemství dědičnosti, růstu nebo rostlinných barev a vůní.
• Komentovaná procházka skleníkem Botanické zahrady PřF UK
• Pomáhají nám! Komentovaná prohlídka po exteriérech Botanické zahrady PřF UK o léčivých a užitkových rostlinách.
• Intimní život rostlin. Kdo se nemnoží, ten vyhyne! Jak se rostliny rozmnožují, jak lákají opylovače a další detaily z jejich soukromí.

Detaily programu naleznete zde: http://www.prirodovedci.cz/kalendar-akci/mezinarodni-den-fascinace-rostlinami

Videopozvánku na akci Kouzlo a moc světa rostlin, již Přírodovědecká fakulta UK v Praze pořádá v rámci mezinárodního Dne fascinace rostlinami, si můžete prohlédnout zde:  http://www.youtube.com/watch?v=2HXX1JUjYJE

_{Vicia tenuifolia, zv. 27x, fotografie ze soutěže Věda je krásná                   Autor: Viktor Sýkora}

Do letošního prvního ročníku Dne fascinace rostlinami, vyhlášeného Evropskou organizací rostlinné biologie (European Plant Science Organisation, EPSO),        se zapojí přes 450 institucí z 39 zemí a bude oslavou krásy a užitečnosti rostlin. Ty jsou totiž nejen krásné, ale pro lidstvo i zcela nepostradatelné. Bez nich bychom neměli potraviny, papír, nábytek, léčiva i mnoho dalších nezbytných věcí, jež nám denně usnadňují a zpříjemňují život.

Cílem mezinárodního Dne fascinace rostlinami  je přiblížit široké veřejnosti svět rostlin i práci odborníků, kteří ho zkoumají. K této iniciativě se přihlásily české univerzity, výzkumné ústavy, botanické zahrady, neziskové organizace a firmy. Milovníci rostlin mohou v Praze, Brně, Olomouci, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Průhonicích, Šumperku, Troubsku a Čelákovicích navštívit přednášky, diskuze, dny otevřených dveří, botanické exkurze do přírody, návštěvy vědeckých pracovišť, výstavy, interaktivní expozice či prohlídky skleníků, parků a botanických zahrad s odbornými průvodci.

Den fascinace rostlinami se koná pod záštitou Ing. Petra Bendla, ministra zemědělství České republiky. Podrobný program zde: http://plantday12.eu/czech.htm.

_{Consolida regalis Gray, zv. 40x, fotografie ze soutěže Věda je krásná         Autor: Viktor Sýkora}

Akci Kouzlo a moc světa rostlin podpořily společnosti: Centrum FotoŠkoda, AV MEDIA, a.s. a Olympus Czech Group.

Bude omezen provoz pro platební karty, proto žádáme akademickou veřejnost, aby si placení platebními kartami zařídila do středy 16.5.2012 do 15 hodin. Opětovný provoz bude zajištěn v pátek 18.5.2012.

Děkujeme za pochopení.

Ekonomické oddělení

Otázka čtenáře: Mohou mutace výrazně zvýšit zdatnost organismu?

Odpovídá František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK:

Mutace je náhlá změna v dědičnosti organismu, která vede k fenotypické („vzhledové“) nebo funkční odlišnosti potomků-mutantů. Více než 99 procent všech mutací jsou negativní, ztrátové a mnohé vedou k neschopnosti žít. Organismy mají kolem deseti různých kontrolních a opravných mechanismů, které mutace opravují.
Ale s trochou zjednodušení můžeme připustit, že mutace v genech jednotlivce v určité populaci, která žije v určitých podmínkách, bude teoreticky někdy výhodná pro něj a případné potomky, kteří ji mohou zdědit. Ale uvést byť jen jediný jasný a nezpochybnitelný příklad je obtížné. Adaptace, včetně Darwinových pěnkav, které často označujeme jako mikroevoluci, nepředstavují příklady malých kroků v makroevoluci. Jedná se spíše o proces v opačném směru – po vymizení selekčního tlaku (tvrdost semen versus síla zobáku) se znak vrátí do původního stavu.

_{Darwin mylně odvodil z drobných variací zobáků galapážských pěnkav celou evoluci od bakterie k člověku}

Obecně řečeno, každý organismus může přežít jen tehdy, je-li schopen při jakékoliv změně v okolí nebo uvnitř těla reagovat tak, aby se jednak nestal kořistí a jednak aby se stále vyrovnávala tzv. homeostáza, vnitřní rovnováha tělesných funkcí.
Není to většinou tak, že by se nejprve změnil drasticky nějaký parametr prostředí (teplota aj.) a pak se na to organizmus adaptoval cílenou změnou genomu, např. produkcí nové nebo pozměněné bílkoviny. Živočichové ani rostliny si při kruté zimě neušijí kožich, mají ho už někde ukrytý. Nebo jeho rozešité části. Adaptace je výběr již preformované informace.
Každý znak či vlastnost, která se při změně prostředí prokáže jako životospásná, už musí být skrytě přítomna v genomu toho jedince, který změnu přežije a má potomky. Buď vlastnost vznikla (nebo mohla i zmizet) jako momentální náhodná mutace při buněčném dělení, nebo byla zděděná již existující, ale zatím nevyjevená alela (varianta genu).

_{DNA - ilustrační fotografie}

Jde buď o poškození existujícího genu, a tedy i bílkoviny, která může ovlivnit další znaky organismu, nebo o výpadek části DNA, obrácení pořadí nukleotidů, přemístění, zdvojení a další možné změny.
Na úrovni druhů tedy probíhají změny, kterým se někdy říká mikroevoluce. Je to biologický vývoj uvnitř jednoho druhu organismu; ten je ale podmíněn nejen genovými mutacemi, ale i počtem již existujících variací určitého genu, tzv. alel (alela je konkrétní forma genu). Každý gen může mít jednu nebo několik alel. Když je jich víc, hovoříme o genetickém polymorfismu. Tento fakt včetně dominance nebo recese alel při formování diploidního genomu velmi komplikuje konkrétní projev genu v organismu, který je většinou těžko předvídatelný.

_{Nejrozsáhlejší změnou je znásobení celé chromozomální sady. Takovýto stav se nazývá polyploidie - za normálních podmínek jsou vyšší organizmy diploidní (2n), polyploidní jedinec je 3n (triploidní), 4n (tetraploidní) nebo i více}

Variabilita alel je malá třebas u krokodýla nilského (je tu 200 milionů let beze změny) a ohromná u psa (nedávno domestikovaného vlka). Proto je tolik psích ras a u jiných organismů známe hodně poddruhů, variet apod. Např. hroch obojživelný má pět poddruhů.
Dali-li bychom psy různých ras na jeden ostrov, vznikl by po několika generacích univerzální voříšek. Podle tzv. syntetické teorie přechází mikroevoluce během doby v makroevoluci, která by měla vést ke vzniku nových druhů. Ale přímý důkaz jejich vzniku v dnešní době chybí. Neopakuje se nikde případ takzvané kambrické exploze druhů před 530 miliony let. Někteří (Jaroslav Flegr) hovoří o tzv. zamrzlé plasticitě, kdy všechny podstatné znaky v populaci oscilují kolem jakéhosi průměru, neodpovídají na selekční tlak a minimalizuje se schopnost vzniku nového druhu s kvalitativními novinkami.

V pondělí  14. května 2012 proběhlo XVIII. valné shromáždění Učené společnosti ČR, na němž byly uděleny medaile a ceny Učené společnosti udělované jejím předsedou jednou za rok u příležitosti výročního zasedání jako ocenění za významný výsledek tvůrčí práce v badatelském nebo cíleném výzkum osobnostem, které jsou občany České republiky, pracují v České republice a nejsou členy US ČR v těchto kategoriích:

vědecký pracovník

mladý vědecký pracovník do 35 let  studenti středních škol

sponzorské na vypsané téma

Učená společnost České republiky udělila cenu Učené společnosti v kategorii mladý vědecký pracovník:

RNDr. Janu Veselému, Ph.D.,  za rozvoj nových chemických transformací pomocí organokatalýzy.

Pan doktor Jan Veselý patří mezi mladé nadějné organické chemiky v České republice. Jeho výzkum je zaměřený na organokatalýzu, což je velmi dynamická a aktuální oblast organické chemie. Na organokatalýzu se zaměřil během svého postdoktorálního pobytu na Univerzitě ve Stockholmu ve skupině prof. Córdovy. Po návratu ze Švédska v roce 2008 zahájil vlastní výzkum a vybudoval skupinu, která má v současnosti 9 studentů ve všech stupních studia.  Organokatalýza je zaměřena na vývoj nových chemických transformací využívajících katalytického působení malých organických molekul. Z práce Jana Veselého je možné uvést například výzkum v oblasti enantioselektivních aza-Baylis-Hillmanových reakcí, enentioselektivní syntézy cyklických a heterocyklických sloučenin, nebo vývoj organokatalytických arylačních a alkynylačních reakcí. Jan Veselý se kromě vývoje nových reakcí také snaží aplikovat koncepty organokatalýzy na přípravu biologicky aktivních látek. Dnes patří Jan Veselý mezi nejpracovitější  členy Katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v budoucnosti může být jednou z vůdčích osobností organické chemie v České republice. Zároveň je zapojen do široké sítě národních i mezinárodních spolupracujících partnerů v oblasti organokatalýzy. Jeho práce v této vysoce kompetitivní oblasti mezinárodního výzkumu našla uznání dalších vědců aktivních v této oblasti. Kromě samotného výzkumu se Jan Veselý angažuje v popularizaci vědy a výuce mladých studentů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Učená společnost udělila cenu pro pedagogy kolektivu vysokoškolských pracovníků a studentů :

RNDr. Michalu Kolářovi z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

doc. RNDr. Janu Kotkovi, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Bc. Luďkovi Míkovi z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Cena  byla těmto pedagogům udělena za soustavnou práci s talentovanými studenty v oblasti chemie, především  za osobní přínos k organizaci Chemické olympiády a zvláště pak za organizaci letního odborného soustředění v Běstvině, které je svým charakterem zcela ojedinělou akcí. Účastníci tohoto soustředění pravidelně reprezentují  Českou republiku na mezinárodních kolech olympiád „International Chemistry Olympiad“ a v „European Union Science Olympiad“, získávají studijní a vědecká ocenění  a ve svých oborech se  často zařazují mezi  českou vědeckou špičku. Udělením ceny tomuto kolektivu klade Učená společnost  ČR důraz na práci se středoškolskou mládeží, a to i mimo rámec školních povinností.

 Všem oceněným srdečně blahopřejeme a přejeme jim mnoho dalších úspěchů!

 _{Hlava mola se šupinkami prachu                                 Snímek pořízený na elektronovém mikroskopu}

Program čtvrtečního setkání Elektronová mikroskopie:

10.00-10.30: Ing. Jana Nebesářová CSc.:  Současné trendy v přípravě biologických preparatů

10.30-11.00: Mgr. Miroslav Hyliš, Ph.D. : Servisní pracoviště Laboratoře elektronové mikroskopie biologické sekce – současné využití a provozní možnosti

11.00-11.15: Mgr. Martin Racek, Ph.D.: Seznámení s elektronovou mikroskopií na geologické sekci

11.15-11.30: přestávka

11:30-12.00: Petr Wandrol (FEI Czech Rep): Pokroky v SEM biologických preparátů.

12.00-12.30: diskuze

Leták k akci:

Since 2008, one of the most exciting events organized for Erasmus students in Charles University has been the summer semester orientation course for students of the Faculty of Science. Unlike other faculties that organize a regular, administrative orientation session in the respective faculty building, the Faculty of Science invite their new students alongside teachers, representatives of the Department of Sport and Czech members of the Erasmus Club of Faculty of Science on a four day trip to the Czech mountains. In 2011 and 2012 the inscription was held in the skiing resort of Prášily in the heart of the Šumava Mountains.

On Saturday 18th February 2012, a diverse group boarded a train to Železná Ruda. Czech teachers and students of the Faculty of Science carried their backpacks full of warm clothes, food and ski waxes, as well as bags of cross-country skies, whilst the newly arrived students were dragging a common cabin luggage with just a few items thought necessary for the four day trip – little did they realize that a tiny Šumava village covered by fresh snow is hardly an ideal place for this type of bag.

Nonetheless, “U Jakuba”, the cottage styled guesthouse that awaited the group in the very centre of Prášily village, was well worth any luggage hassle! The cottage is one of the oldest timber houses preserved in Šumava Mountains, whilst its shared kitchen, and bunk-bed bedrooms allowed the group to bond and get to know one another quickly. Whatsmore, the Erasmus students were able to experience a real and typically Czech (skiing) trip – including common cooking, playing music and singing, both traditional Czech and more international songs. This is unfortunately something that does not always happen during trips organized for exchange students as the organisers can usually only take up to four Czech tutors.

Contrary to other ski trips that typically only ski downhill, in Prášily, students were introduced to the much loved locally cross-country skiing. Even the absolute ski novices - two Portuguese students - managed a 15 kilometers trip, to their (and the organisers’) great surprise and delight! For those who did not enjoy skiing, walking trips through the snow-covered landscape were organised by the tutors, or they helped local children build an igloo in front of the cottage.

We asked the Erasmus students of the Faculty of Science and the organisers of the event to share with us what they liked at this trip.

Joanna Opyrchał, a Biology student from the Uniwersytet Jagiellonski in Cracow, Poland said: “Introduction course in Šumava Mountains was really nice. It helped us to get to know each other a bit. Some of us even saw real snow (a looooot of snow!) for the first time. The cross-country skiing lessons taught us that everybody should eat breakfast before a five hour trip! I think that all of us will remember this weekend as something really special and pleasant. We would like to thank to everyone who organized it and took care of us!

Mariusz Hajdo, a Geography student also from Cracow, remembers the orientation trip fondly: “The time in Prášily was great. Personally, I didn't take part in the cross-country skiing course, but I participated in some short walking trips. We tried to integrate and mix with all the other students as much as possible, especially in the evenings after the information meetings about our stay in Prague and the Czech Republic. I really enjoyed the music and the Czech songs played on the accordion, harmonica and guitar. I also tried to play the accordion and it was really nice experience. It isn't easy, but not so difficult as I thought.”

Ivo Bardarov, a Chemistry student from the Bulgarian South-West University "Neofit Rilski" in Blagoevgrad said: “My impressions of the Czech Republic are great! The people from the Erasmus office at the Faculty of Science prepared a very warm and friendly welcome for us, which was very important because every beginning is difficult. All the employees and local students from the Faculty of Science did their best to create a friendly atmosphere during the orientation in the Šumava Mountains and made our stay there unforgettable. Our host faculty and the International/Erasmus Clubs are also preparing different trips and interesting program for us every week which surprised me, because I have talked with many Erasmus students staying in other countries and none of them has experienced such hospitality.”

Associated Professor David Havlíček, the Erasmus coordinator at Faculty of Science, 2008-2012, shared: “Personally, I like outdoor sports very much and I spend a lot of my time out of the city, very often with our Czech students. This opportunity is offered to any interested teachers of the Faculty of Science by the Department of Sport. We believe that the presence of teachers of the scientific subjects in the courses organized by the Department of Sports is very useful for everyone – the students, the staff of the Department of Sports as well as the teachers.

Four years ago, when I was named as the Erasmus coordinator at the Faculty of Science, I decided to organize a similar course for incoming Erasmus students in cooperation with approximately the same amount of Czech students, teachers and people from the Department of Sports.

Our first orientation course out of Prague took place in the Giant Mountains (Krkonoše), in the chalet Lysečinská bouda. To save the money, students and teachers were stayed in my private weekend-house only half a kilometer from Lysečinská bouda, so it was not a problem to spend the time together both in Lysečinská bouda, and in my weekend-house. The building is over 150 years old, with the same facilities like in those times – so it was an unique experience for some of the students just to visit it. When you imagine meters of fresh snow outside it, the atmosphere was really wonderful…

In the following year, we repeated this trip in the same location. Since 2011 we have organized orientation in the Prášily village in the Šumava Mountains. The incoming Erasmus students are able to learn a lot of practical information from the present teachers and Czech students throughout this course and can prepare all the necessary administrative documents. Aside from that, they spend time in the beautiful Czech countryside and can practice outdoor sport – which we think they enjoy as much as we do.”

Source: http://iforum.cuni.cz/IFORUM-12901.html

Otázka čtenáře: Zajímalo by mě, jak se v mozku tvoří tolerance vůči kofeinu a jiným drogám. Po jak časté konzumaci se může dostavit a může zase zmizet?

Odpovídá RNDr.Petr Šmejkal z Katedry didaktiky a učitelství chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze:

Tolerance vůči cizorodým látkám (xenobiotikům - je jedno, jsou-li to drogy, léky, či jedy) ani tak nevzniká v mozku jako spíše díky zefektivnění metabolismu (zpracování a vylučování) dané látky v organismu i dalším mechanismům -změně množství receptorů apod.
Zjednodušeně lze říci, že dané xenobiotikum se odbourává rychleji a dříve po vstupu do organismu. Proto je koncentrace cizorodé látky v těle nižší než v případě organismu, který toleranci k dané látce nemá. Organismus tak účinky cizorodé látky tolik „necítí“ a neprojevují se u něj příznaky otravy.
Mechanismy působení jsou ale různé a z toho se odvíjí i doba vzniku tolerance a stejně tak jejího zániku, záleží na konkrétních metabolických procesech a jejich mechanismech. Například u uvedeného kofeinu, který je metabolizován v játrech, mj. s pomocí látky nazývané cytochrom P450, se v případě vyšších dávek v játrech tvoří více cytochromu P450, který jej odbourává, čímž vzniká tolerance. Dalším mechanismem adaptace například u nikotinu je změna množství příslušných receptorův mozku s následkem poklesu citlivosti k dané látce.

_{Mnoho z nás si nedovede představit začátek dne bez kávy, někdo k ní  přidá i cigaretu....                                    Ilustrační foto}

Dobu vzniku tolerance k určité látce je obtížné určit. Závisí na mnoha parametrech, mezi něž patří pohlaví, hmotnost a věk člověka, míra tolerance, které je třeba dosáhnout, na jeho onemocnění a alergiích, na případné citlivosti k určitým látkám, dále závisí na látce, která je metabolizována, na její struktuře, způsobu a době odbourávání, místu a metabolické cestě a dalších faktorech. Dle toho může vznik tolerance trvat několik dnů až měsíců.
Podobné je to i se ztrátou tolerance, pokud látku přestaneme užívat - závisí na řadě faktorů. Může trvat několik dní či let, popřípadě i do konce života. K některým látkám toleranci vytvořit nelze.

_{Kofein ( na obrázku) je metabolizován v játrech pomocí látky nazývané cytochrom P450}

_{Rak říční (Astacus astacus) uhynulý na račí mor                                                                                      Foto: Adam Petrusek}

Jen do Paříže se koncem 19. století přivezlo sto milionů raků. Pak přišel račí mor, zavlečený zřejmě s lodní dopravou  ze Severní Ameriky do Itálie. Rak pruhovaný dovezený z USA měl pomoci znovu osídlit toky po morové katastrofě šířící se  evropskými vodami. Bedna s 90 jedinci, která doputovala  německému odběrateli, se však místo záchrany stala prokletím. Začaly stoleté račí problémy. Raci pruhovaní, stejně jako další severoamerické invazní druhy raků, moru sice odolávají, také jej ale roznášejí. V průběhu sta let zaplavili američtí raci velkou část Evropy.

Račí mor stále ohrožuje raky i v našich vodách. Například v říčce Pšovka bylo před masovým úhynem raků říčních koncem 90. let 20. století vidět až deset klepetáčů na jednom metru čtverečním. Pak z většiny toku vymizeli, zatímco vysazenému raku pruhovanému se tam daří dobře. Raci říční se pomalu do toku vrací, ale znovu se setkávají se svým americkým příbuzným, který na ně může přenést smrtelnou chorobu. V reportáži TV Nova pro pořad Víkend se společně s vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze můžete podívat, jak vypadá jejich záchrana.

Celý pořad můžete shlédnout zde: http://vikend.nova.cz/clanek/novinky/vikend-8-5-raci-mor.html

Stránky projektu Výskyt, ekologie a negativní vlivy nepůvodních druhů raků a račího moru ve střední Evropě naleznete zde: http://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/raci

_{Rak pruhovaný (Orconectes limosus)                                                                                           Foto: Adam Petrusek}           

Seminář je jednou z aktivit v rámci evropského Dne/týdne Fascinace rostlinami (FoPD), jehož je ČSEBR spolu s EPSO a ČTPRB spoluorganizátor - viz program všech aktivit v CR na celoevropské stránce: http://www.plantday12.eu/czech.htm#. 

Program seminare vcetne anotaci vsech prednasek: http://kfrserver.natur.cuni.cz/studium/anatomie/LS2012/gloser/gloser.html

_{Valeriana dioica – nažka s chmýrem, fotografie ze souteže Věda je krásná                       Autor: Viktor Sýkora}

Program se nebude lišit od předchozích ročníků - vystoupení několika kapel, prodej "ředitelského guláše", pečeného prasátka, klobás a dalších dobrot za symbolické ceny. K tomu pivo i nealko. Program skončí v 18 hodin. Těšíme se na Vaši návštěvu!

Kdo máte, tak doražte ve fakultních tričkách, ať se poznáme a snadno se tvoří mezifakultní vztahy ;-) Za SKAS PřF již můžeme slíbit chutné příspěvky od některých pracovníků fakulty ;-)

Odkaz na událost na Facebooku.