Přírodovědecká fakulta
Univerzity Karlovy v Praze
Albertov 6, 128 43 Praha 2
IČO: 00216208
DIČ: CZ00216208
Děkan:
Prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc.
dekan@natur.cuni.cz
22195 1111
Albertov 6, 1. patro, dveře 127
Úřední hodiny podatelny:
8.00 - 11.30 a 13.00 - 15.00
Publikace v prestižním geovědním časopise Gondwana Research
Jedno z čísel prestižního geovědního časopisu Gondwana Research (impakt 6.659) bylo věnováno i vybraným tématům z loňské 9. mezinárodní eklogitové konference v Mariánských Lázních (http://petrol.natur.cuni.cz/eclogites/index.php/ice/2011), jíž se zúčastnili přední vědci zabývající se genezí a vývojem vysokotlakých hornin ve světě.

Faryad, S.W., Jedlicka, R. Ettinger, K. 2012. Subduction of lithospheric upper mantle recorded by solid phase inclusions and compositional zoning in garnet: Example from the Bohemian Massif. Gondwana Research,1-12 doi:10.1016/j.gr.2012.05.014.

Hrouda, F. Faryad, S.W., Franěk, J. and Chlupáčová, M. 2012. Magnetic fabrics in garnet peridotites–pyroxenites and host felsic granulites in the South Bohemian Granulites (Czech Republic): Implications for distinguishing between primary and metamorphism induced fabrice. Gondwana Research, 1-17, doi:10.1016/j.gr.2012.05.020.
Konference byla určena pro badatele a experty, kteří pracují v různých oborech mineralogie, petrologie, geochemie, geofyziky, strukturní geologie a geodynamického modelování, s aplikací na formování eklogitů a jiných vysoko- a ultravysokotlakých metamorfovaných hornin (HP-UHP). Hlavním cílem konference byla prezentace nejnovějších výsledků v oblasti nanostruktury, složení a stability minerálů v HP-UHP horninách, kterým je také věnované speciální číslo časopisu Journal of Metamorphic Geology (impakt 2.99) s názvem Mineral transformations UHP-HP metamorphic terranes (eds. L. Dobrzhinetskaya, S.W. Faryad and G. Hoinkes). Články o Českém masivu, publikované v časopise Gondwana Research (online verze:http://www.sciencedirect.com/science/journal/aip/1342937X ) jsou věnovány plášťovým horninám, které se během orogenních procesů dostaly do hloubky více než 100 - 180 km a následně byly vynořeny na povrch Země. Během výstupu a dekomprese však dochází k rozpadu vysokotlakých minerálů, z toho důvodu je původ a hloubka těchto hornin předmětem diskuse ve vědecké komunitě.
Českému týmu se pomocí mikroinkluzí v granátu (článek prof. Faryada et al.) a magnetické anizotropie reliktních minerálů (článek prof. Hroudy et al.) povedlo dešifrovat teplotní a tlakovou dráhu těchto hornin. Ucelený přehled o vysoko- až ultravysokotlakých horninách v Českém masívu byl připraven pro exkurze během konference a publikován v časopisu Geolines (časopis Akademie Věd ČR- http://geolines.gli.cas.cz/index.php?id=223).
Autorům i jejich kolegům k dosaženému úspěchu srdečně blahopřejeme!

