Červená vyrážka na kůži po koupání v rybníku nebo v přehradě může být reakcí na napadení larvami ptačích motolic, které si vás spletly s kachnou. V podstatě vypadá podobně jako alergická reakce na přemnožené sinice.

Pro parazitické červy ptačích motolic neboli krevniček (konkrétně pro druh Trichobilharzia regenti, který nemá český název) jsou totiž konečným hostitelem kachny, případně jiní vodní ptáci, ve kterých se tento parazit pohlavně rozmnožuje. Když narazí na savce včetně člověka, zavrtá se do kůže jemu.

"Dokonce platí paradox, že kůže člověka je pro tyto motolice zajímavější než kůže ptáka, byť je tím správným hostitelem pták. Je to dáno obsahem některých atraktivních látek v lidské kůži, například mastných kyselin," vysvětluje parazitolog Petr Horák z Přírodovědecké fakulty UK.

_{Místo, kde se budete koupat či rybařit vybírejte s rozmyslem}

Pozor nejen na jihočeské rybníky

Dodává, že dermatitida vzniká zejména u osob, které se s infekcí setkaly opakovaně. "Díky tomu je již jejich imunitní systém stimulován, umí vetřelce rychle rozpoznat a v kůži ho zabít."  Vnějším projevem této imunitní reakce organismu je právě svědivá vyrážka, která je velmi nepříjemná. Současně je ale ukazatelem, že tělo si s parazitem umí poradit a dokáže se ho zbavit. 

Na riziko cerkáriové dermatitidy - kdy se larvy krevniček (tzv. cerkárie) člověku provrtají do kůže a způsobí nepříjemně svědící vyrážku - upozorňuje na svých stránkách i Státní zdravotní ústav. Uvádí, že se toto parazitární onemocnění projevuje tvorbou skvrn, puchýřů, zarudnutím kůže a intenzivním svěděním.

Jinak přitom člověku s největší pravděpodobností žádné vážné nebezpečí nehrozí. Přesto vybírejte s rozmyslem místo, kde se budete koupat či rybařit. Když půjde o stojatou vodu, kde se hojně vyskytují vodní ptáci, zamiřte raději jinam.

_{Cerkáriová dermatitida se projevuje jako červená vyrážka na kůži a je reakcí na napadení larvami ptačích motolic}

Proč a jak to ty larvy dělají?

Životní cyklus těchto drobných parazitických živočichů je vázán nejprve na vodní plže, následně na vodní ptáky. Koupajícího se člověka parazit ohrožuje v tzv. cerkáriovém stádiu životního cyklu, kdy se larvy motolice (cerkárie) uvolní z plže do vody a snaží se najít vodního ptáka, aby mohly dokončit vývoj.

"Jakmile se larvy krevniček T. regenti provrtají do kůže kachny, migrují jejími periferními nervy a centrální nervovou soustavou až se nakonec usídlí v její nosní sliznici (jako tzv. nazální schistosomy). Tam dochází ke kopulaci a samičky nakladou vajíčka. Tak to probíhá u ptáků," popisuje parazitolog.  

Pokud larvy napadnou drobného savce, migrují jeho tělem centrální nervovou soustavou i krevním řečištěm. Ve finále ale červ nenajde přesně to místo, které ke svému rozmnožení potřebuje. "Takže nedospěje, nekopuluje a po nějaké krátké době jako nedovyvinutý hyne," doplňuje odborník.

Pokud larvy ve vodě narazí na člověka, nerozpakují se proniknout do jeho kůže. Co se s nimi děje dál, to se zatím neví. Viditelné projevy o opakované pokusy a vstup do těla člověka přes kůži však vyvolají výše uvedenou silnou imunitní reakci v podobě urputně svědící vyrážky, která si často vyžádá cílenou léčbu.

Co se děje pod povrchem, tedy v těle napadeného člověka, se snaží vypátrat právě i vědci z pražské Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK. "Jedním z našich cílů je vyvinutí diagnostické metody, která by mohla i u lidí prokázat, zda přišli do kontaktu s takovými parazity, byť třeba neměli dermatitidu," prozrazuje jeden z pracovních  cílů týmu profesor Petr Horák.  

Experimenty prováděné na experimentálních myších či králících ukázaly, že červi jsou schopni za určitých podmínek (pokud je při opakovaném napadení organismus nezničí senzitivní reakcí už v kůži) migrovat kůží a nervy do centrálního nervového systému a způsobovat u drobných savců například i ochrnutí končetin. Zda může být motolice příčinou některých neobjasněných neurologických potíží i u člověka, to zatím neví ani vědci.

_{Plž Succinea putris napadený motolicí podivnou (Leucochloridium macrostomum), která pulzuje v jeho tykadlech}

Co jsou zač ptačí motolice? Parazitičtí červi, tzv. helminti.

Pokud vám latinský druhový název motolice Trichobilharzia  regenti připomíná nejmenovaný jihočeský pivovar, nejde o podobnost náhodnou. Parazitologové z Helmintologické laboratoře Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze ji totiž v roce 1998 objevili a popsali v oblasti jihočeských rybníků, proto odvodili její název Trichobilharzia regenti právě od názvu regionálního pivovaru. 

Trichobilharzie vyskytující se v Česku jsou příbuzné tropických motolic krevniček (rod Schistosoma), které způsobují onemocnění zvané schistosomóza (dříve také bilharzióza). Od tuzemských motolic toto onemocnění nehrozí.

_{Furkocerkárie ptačí motolice Trichobilharzia regenti, fotogfraie z konfokálního mikrospkopu                                                                                                         Autor: O.Šebesta}

Motolice (Trematoda) jsou početnou třídou parazitických červů z kmene ploštěnců (Platyhelmintes). Ploštěnci dosahují rozměrů od několika milimetrů až po několik metrů a vyznačují se složitými vývojovými cykly s 1-3 mezihostiteli, nejčastěji plži.

Mezi motolice se řadí také zástupci čeledi Schistosomatidae (krevničky), kteří jsou známi jako původci lidského parazitárního onemocnění – schistosomózy (např. krevnička střevní - Schistosoma mansoni). Světová zdravotnická organizace uvádí, že schistosomóza je druhá nejvýznamnější parazitární nákaza, hned za malárií. Je rozšířena v 74 zemích, celkem je jí ohroženo asi 600 milionů lidí, nakaženo 200 milionů lidí a 11 000 lidí na ni ročně zemře. Zatímco původci lidské nákazy obývají tropy a subtropy, v naší oblasti se vyskytují pouze příbuzné druhy (např. Trichobilharzia regenti), parazitující u vodních ptáků. Přestože tyto krevničky svůj vývoj dokončují výhradně v ptačím těle, jejich larvy (cerkárie), které se po tisících uvolňují ze svého mezihostitele (vodního plže), si troufnou i na savce včetně člověka. Cerkárie napadají člověka nejčastěji v letních měsících během koupání v přírodních nádržích. Díky účinkům enzymů z penetračních žláz mohou cerkárie pronikat do lidské kůže, kde vyvolávají alergickou reakci, projevující se jako silně svědící kožní vyrážka – tzv. cerkáriová dermatitida.