Otázka:

Při usínání se někdy stane, že rychle škubnu například rukou a to mne probudí. Čím to je?

Odpovídá profesor František Vyskočil z Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK: 

Nejprve k pohybům obecně. Stahy kosterního svalstva jsou vyvolány impulzy, proudícími k svalům po dlouhých nervových vláknech (axonech) z tělíček motoneuronů v předních míšních rozích. Ale samy motoneurony jsou řízeny, tj. aktivovány, nebo naopak tlumeny, mnoha drahami „shora“, z několika mozkových oblastí a také od smyslových receptorů. Mohou být tedy spouštěny vůlí, „uděláme, co chceme“, nebo pracovat automaticky, reflexně, jako v případě známého čéškového reflexu. Při něm rychle natáhneme čtyřhlavý stehenní sval poklepem na jeho šlachu pod kolenem. Toto protažení podráždí svalová vřeténka, což jsou tahová čidla ve svalu, a jejich dostředivé impulzy vedou přes zadní míšní rohy přímo k motoneuronům.  Motoneurony pak okamžitě dají příkaz ke zkrácení svalu a vykopnutí nohy. Vůlí řízené pohyby se ovšem nepřipravují v míše, ale v kůře předního mozku. Vycházejí z dobře zmapované oblasti před centrálním mozkovým zářezem, které říkáme primární motorická kůra.

_{Stahy kosterního svalstva jsou vyvolány impulzy, proudícími k svalům po dlouhých nervových vláknech (axonech) z tělíček motoneuronů v předních míšních rozích}

Celá dráha, které říkáme pyramidová, začíná v těchto místech na primárních motoneuronech, které končí na oněch míšních, co provedou stah. Sem také vedou tlumivé dráhy a jiné spoje (extrapyramidové), které pohyby dolaďují. Před spaním se mozková kůra, podkoří, talamus a mozeček ukládají k odpočinku a postupně se vypínají dráhy udržující svalové napětí, ale i ty dráhy, které pohyby brzdí. Někdy se stane, že tlumivé vlivy „usnou“ o trochu dřív a do míchy pronikne salva vzruchů způsobující ten nečekaný bezděčný záškub. Často jde o záškub svalstva jen na jedné, někdy i na obou stranách těla. Ten nás může na okamžik probudit, nebo dokonce vylekat. Ale v naprosté většině jde o zcela neškodný fyziologický jev zvaný myoklonus, který někdy odráží častějším výskytem náš rušný způsob života. Není ale v této podobě patologický a někdy vznikne také vnějším sluchovým nebo zrakovým podnětem při usínání. Přitom může být provázen snovým obrazem, v němž má podnět své místo (pád lžičky z nočního stolku apod.).
Mezi takové fyziologické a vcelku neškodné myoklony patří i poměrně běžná škytavka (singultus). Škytáme díky záškubům jediného svalu, bránice, k němuž jde nervus frenicus, řízený z dýchacího centra v prodloužené míše. Častý je myoklonus u novorozenců a batolat. Někdy maminky i děti tyto záškuby trochu trápí a pak neškodí poradit se s lékařem, aby se včas přišlo na možné patologické myoklony. Neurologové jich znají a umějí léčit celou řadu, počínaje od epileptických záškubů, neovladatelných pohybů při metabolických poruchách, mozkových strukturálních výpadcích nebo vzácných onemocněních buněčných elektráren–mitochondrií.

_{Před spaním se mozková kůra, podkoří, talamus a mozeček ukládají k odpočinku a postupně se vypínají dráhy udržující svalové napětí, ale i ty dráhy, které pohyby brzdí.}