V časopise Chromosome Research (IF = 3,405) byl publikován společný článek Laboratoře vývojové biologie (katedra buněčné biologie) a Výzkumného ústavu veterinárních léčiv (Kubíčková, Rubeš) týkající se přípravy  celochromozómových paintovacích sond X. tropicalis pomocí laserové mikrodisekce. Následné  experimenty (Zoo-FISH) provedené na psudotetraploidním příbuzném druhu X. laevis potvrdily jeho alotetraploidní původ, tj. vzniktohoto druhu křížením jedinců pocházejících ze dvou odlišných populací (druhů) s následným zachováním obou diploidních genomů. Jako důkaz posloužila sonda z nejmenšího chromosomu (Xt10), která značila pericentrické oblasti obou ramen dvojic chromosomů Xl 14 a 18. Značené chromosomy neodpovídaly kvartetům, které bylo možné pozorovat po hybridizaci s paintovacími sondami Xt8 (Xl11 + Xl14) a Xt9 (Xl15 + Xl18). Tyto výsledky jasně ukazují, že chromosom Xt10 byl v minulosti nezávisle translokován v rámci dvou populací do dvou odlišných chromosomů (do Xt8 u první a do Xt9 u druhé populace). Jedinci z těchto dvou populací pak dali vzniknout alotetraploidnímu X. laevis. Výše uvedené výsledky také vysvětlují proč X. laevis obsahuje pouze 36 chromosomů v diploidní sadě a ne 40, což by odpovídalo prosté tetraploidizaci genomu dnes existujícího Xenopus tropicalis (2n = 20). Vzhledem k tomu, že do současné doby nebyli objeveni přímí předchůdci s karyotypem 2n = 18, lze předpokládat, že tyto skupiny s translokovaným chromozómem Xt10 v minulosti vyhynuly. Xe

Citace:

Krylov V., Kubickova S., Rubes J., Macha J., Tlapakova T., Seifertova E., Sebkova N. Preparation of X. tropicalis whole chromosome painting probes using laser microdissection and reconstruction of X. laevis tetraploid karyotype by Zoo-FISH. Chromosome res. 2010; Apr 14. [Epub ahead of print]

Odkaz na publikaci:

http://www.springerlink.com/content/075402v058156344/fulltext.pdf

Jedinci druhů X. tropicalis (vlevo) a X. laevis na první pohled liší velikostí těla.